vítáme Vás a přejeme Vám příjemný pobyt.
OBEC SLUP
Obec Slup leží asi 13–15 km jihovýchodně od Znojma v úrodné oblasti Dyjsko-svrateckého úvalu. První písemná zmínka pochází z roku 1046 (dochována v pozdější listině),
bezpečně doložená existence obce je od roku 1228.Původní název byl Čule (německy Zulb), používaný až do roku 1949.
Už ve středověku šlo o zemědělskou a vinařskou obec, která měla jednu dobu dokonce největší rozlohu vinic v celém znojemském okrese.
VÝZNAM VODY A MLÝNŮ
Rozvoj obce zásadně ovlivnila řeka Dyje a hlavně mlýnský náhon, budovaný od 13.–16. století. Tento náhon přiváděl vodu nejen do Slupi, ale napájel i rybniční soustavy směrem k dnešnímu Rakousku.
Roku 1860 byla Slup povýšena na městečko, což dokládá její tehdejší hospodářský význam.
HISTORIE KOSTELA JMÉNA PANNY MARIE VE SLUPI
Dominantou obce je Kostel Jména Panny Marie. Kostel je připomínán už roku 1228,
původně zde stál pravděpodobně románský chrám. Dnešní podoba vznikla koncem 15. století v pozdní gotice. V 17. století byl barokně upraven a roku 1845 proběhly klasicistní úpravy.
Zajímavosti kostela: na hlavním oltáři je mariánská socha z 15. století,
od 17. století se sem konaly poutě k Panně Marii „pod vrbami“,
kostel měl silné vazby na místní mlynáře — ti zde už roku 1512 zakládali vlastní oltář.
Dnešní Kostel Jména Panny Marie nebyl jen obyčejným farním kostelem.
Od 17. století patřil mezi významná mariánská poutní místa jižní Moravy. Název „pod vrbami“ vznikl podle místa, kde měla stát původní mariánská svatyně — u vody a starých vrb poblíž mlýnského náhonu. A právě tam začíná legenda:
Legenda o zjevení Panny Marie podle tradovaného vyprávění:
Kdysi u mlýnské strouhy rostly mohutné vrby. Jeden z místních obyvatel (někdy se uvádí mlynář nebo pasák dobytka) zde nalezl sošku Panny Marie zavěšenou nebo uloženou ve větvích vrby. Soška se prý opakovaně vracela na stejné místo, i když ji lidé přenesli do kostela nebo do domu. Lidé to začali chápat jako znamení, že Panna Maria si přeje být uctívána právě zde. Na místě pak vznikla kaple a později byla rozšířena na kostel, kam začali přicházet poutníci.
Slup jako poutní místo:
Ve 17.–18. století sem proudily poutě ze Znojemska, Mikulovska, ale i z dnešního Rakouska.
Poutníci prosili hlavně o ochranu před povodněmi, za úrodu, za zdraví dětí a dobytka.
Po josefínských reformách císaře Josef II. byla řada menších poutních míst omezena nebo zrušena. Tradice ve Slupi sice úplně nezmizela, ale postupně ztratila svůj nadregionální význam. Starší generace však název „Panna Maria pod vrbami“ používala ještě hluboko ve 20. století — proto se zachoval právě v rodinném vyprávění, jako u naší babičky. Tkadlecové.
Zajímavý detail z lidové víry:
Místní věřili, že vrba má léčivou moc, poutníci si odnášeli větvičky vrby jako ochranu domu,
matky sem chodily prosit za nemocné děti. Taková spojení voda + strom + mariánský kult jsou typická pro velmi stará poutní místa, často ještě s předkřesťanskými kořeny.
VODNÍ MLÝN VE SLUPI:
První zpráva o mlynáři ve Slupi, a tím také o nepochybné existenci mlýna, pochází z roku 1512. Je to listina zdejšího zádušního mlynářského bratrstva. Mlýn zde však nejspíš stál již dříve, neboť Krhovicko–jaroslavický náhon, jehož vody mlýn využívá, je zmiňován v listině z roku 1302. Stavitelem mlýna a jeho majitelem byl ženský cisterciácký klášter v Oslavanech, který se stal vlastníkem vsi Slup již v roce 1228. Po zániku kláštera v první třetině 16. století přebírali ves a mlýn majitelé panství Jaroslavice. V období 1541 až 1810 to byli páni z Kunštátu, Krajířové z Krajku, páni z Hardeka, Collaltové a Berkové z Dubé. Nejdéle bylo jaroslavické panství v držení hrabat z Althanu (1609–1790). Do současné pozdně renesanční podoby byl mlýn přestavěn nejspíše v poslední čtvrtině 16. či na samém počátku století následujícího.
V meziválečných letech byla místo mlýnských kol instalována vodní turbína. Před druhou světovou válkou se mlýn dostal do německých rukou a proto byl roku 1945 zkonfiskován a spravován národním správcem. Ten jej nabídl zemědělskému družstvu, které mlýn využívalo do roku 1951 k mletí, do roku 1957 ke šrotování obilí. V tomto období došlo zanedbáním údržby k devastaci stavby a demontáži zařízení. V roce 1970 získal mlýn československýstát a o šest let později jej jako kulturní památku převzalo do správy Technickémuzeum v Brně. To zde za přispěnídalších institucía osob vybudovalo a roku 1983 otevřelo expozici mlynářskétechniky. V roce 1995 se objekt slupského mlýna stal národníkulturnípamátkou
Mlýn je v současné době vybaven čtyřmi koly na spodní dopad vody, tzv. lopatníky či hřebenáči. Tato kola pohánějí jedno české (či obyčejné) mlýnské složení, dvě umělecká (či amerikánská) a tzv. kašové složení. Dále je zde instalován válcový mlýn se stroji na předčištění meliva, loupačkou, trojicí válcových stolic, vysévači na čištění mouky a korečkovými výtahy na dopravu meliva. Všechna tato zařízení jsou předváděna v ukázkovém provozu.
Rekonstrukce technologie mlýnice je provedena s ohledem na možnost předvádět chod strojů naprázdno.
PANSKÁ RYBÁRNA:
Datum vzniku objektu, případně jeho dřívější přestavby, nelze bez stavebně historického průzkumu určit. Dá se pouze usuzovat na období stavební činnosti ve spojení s vodním mlýnem, případně aktivitami místního cechu mlynářů na bývalém panství ženského cisterciáckého kláštera v Oslavanech, jehož součástí byla Slup do 40. let 16. století. Již koncem 16., nebo počátkem 17. století mohlo dojít při získání Slupi spolu s blízkými Jaroslavicemi rodinou Althanů současně s radikální úpravou vodního mlýna k přestavbě (či stavbě) Rybárny, která má spolu se zmíněným mlýnem řadu shodných stavebních detailů. Zajímavostí obce je rameno náhonu obepínající historickou část vsi, které je ještě v mapě stabilního katastru z počátku 19. století uváděno jako „laguna řeky Dyje”. Tato skutečnost vede k domněnce, že objekt byl původně vodní tvrzí. Skutečnost, že okolí obce bylo již od středověku užíváno pro zřizování rybníků a chov ryb, spolu s názvem objektu naznačuje, že Rybárna mohla být alespoň v posledních staletích užívána jako sídlo panské správy fungující ve vztahu k rybničnímu hospodářství jaroslavického panství.
Po roce 1945 byla rybárna znárodněna a do jejího areálu se nastěhoval státní statek, který využíval prostory jako garáže traktorů, kovárnu i jako skladiště sena a pícniny.
SLAVNOSTI CHLEBA VE SLUPI
Ve slupském mlýně a jeho širším okolí se každoročně pořádají Slavnosti chleba, spojené s přehlídkou jihomoravských folklórních souborů, tradičním jarmarkem, předváděním starých řemesel, pečením chleba v polních pecích, výstavou historické vojenské i zemědělské techniky, spanilou jízdou traktorů-veteránů nebo předváděcími jízdami historických autobusů ze sbírek Technického muzea v Brně. Ty zajišťují kyvadlovou dopravu mezi Slupí a Znojmem, a z Brna do nedalekého Šatova vypravují České dráhy speciální parní vlak. Jde o jedny z největších folklórních slavností bývalého Znojemského okresu, které vždy na počátku září přitahují velkou pozornost.
VÁŽENÍ HOSTÉ
během Vašeho pobytu máte skvělou příležitost ochutnat to nejlepší, co nabízí náš region. Přímo ve Slupi a jeho okolí najdete poctivé farmářské produkty od místních producentů i vína od vinařů z oblasti Znojmo a okolních obcí.
Těšit se můžete například na čerstvé sezónní ovoce a zeleninu, domácí sýry, vejce a uzeniny, marmelády, med a další lokální speciality a neméně na kvalitní moravská vína z rodinných vinařství.
Místní vinaři Vám rádi nabídnou degustace vín přímo ve sklepech nebo možnost zakoupit víno s sebou jako příjemnou vzpomínku na pobyt.
Přejeme Vám příjemný pobyt plný chutí jižní Moravy.